ChatGPT není kolega ve vedlejší kanceláři. Co se děje s tím, co mu napíšete?

8. 10. 2026

Používání AI se velmi rychle stalo běžnou součástí práce. Potřebujeme odpovědět na dlouhý e-mail od zákazníka? Zkopírujeme ho do ChatGPT a necháme si připravit odpověď. Chceme zkontrolovat smlouvu? Nahrajeme PDF. Programátor řeší chybu, tak přidá část zdrojového kódu nebo konfigurace. Obchodník potřebuje něco zjistit z tabulky zákazníků, a tak jednoduše nahraje celý Excel.

ChatGPT není kolega ve vedlejší kanceláři. Co se děje s tím, co mu napíšete?

Je to rychlé, pohodlné a ve většině případů také zatraceně užitečné.

Právě ta jednoduchost má ale jeden vedlejší účinek. Velmi snadno přestaneme přemýšlet nad tím, co všechno jsme spolu se svým dotazem právě někam odeslali.

ChatGPT s námi komunikuje přirozeně, pamatuje si souvislosti a během několika sekund odpoví způsobem, který připomíná rozhovor s někým, kdo sedí vedle nás v kanceláři. Jenže vedle nás nikdo nesedí.

ChatGPT není kolega ve vedlejší kanceláři.

A „AI“ není ani nějaké tajemné místo uvnitř počítače, kam odejde naše otázka, umělá inteligence se nad ní zamyslí a pošle nám odpověď zpátky.

Používáme konkrétní službu. A chatovací okno, do kterého píšeme, je pouze její nejviditelnější část.

Za ním může být konkrétní poskytovatel, jeho infrastruktura, jeden nebo více AI modelů, historie našich konverzací, uložené soubory, paměť, přístup k internetu nebo další služby, které jsme k účtu sami připojili.

To není důvod přestat ChatGPT nebo jiné AI nástroje používat.

Je to jen docela dobrý důvod přemýšlet před stisknutím Enteru podobně, jako už dnes přemýšlíme před odesláním e-mailu s přílohou.

Protože věta:

„Vždyť jsem to poslal jen AI.“

ve skutečnosti vůbec neříká, komu a kam jsme data poslali.